invazní druhy

Naši vs. invazní raci v České republice

Negativním důsledkem mnoha lidských aktivit je pokles druhové diverzity. Klesá množství původních druhů živočichů a rostlin, zmenšují se či úplně mizí jejich populace, zvyšuje se počet druhů ohrožených a šíří se druhy nepůvodní. Globální problémy jsou snad nejvíce patrné na příkladu sladkovodních ekosystémů.

Právě invaze nepůvodních druhů jsou v současné době považovány za jeden z nejvýznamnějších faktorů poklesu druhové diverzity a jsou doprovázeny vysokými kulturně-sociologickými a ekonomickými ztrátami. Z těchto důvodů je problematice nepůvodních druhů celosvětově věnována značná pozornost.

V ČR žije aktuálně ve volné přírodě šest druhů raků, z nichž pouze dva jsou zde původní, a to rak říční (Astacus astacus) a rak kamenáč (Austropotamobius torrentium). Rak bahenní (Astacus leptodacylus) patří mezi druhy evropské, v ČR však není původní. Ostatní druhy – rak signální (Pacifastacus leniusculus), rak pruhovaný (Orconectes limosus) a rak mramorovaný (Procambarus fallax) pocházejí ze severní Ameriky a patří mezi invazní druhy [1, 3].

Periodické vysychání toků: další faktor negativně ovlivňující populace našich raků

Periodická sucha v malých vodních tocích jsou způsobena klimatickými změnami, ale i nevhodným hospodařením se srážkovou i povrchovou vodou. Působí­­­‑li tyto faktory najednou, dochází k rychlým poklesům vodní hladiny až úplnému vyschnutí dlouhých úseků toků. Takové změny jsou pro vodní faunu, potažmo zvláště chráněné druhy raků, často fatální.