Články autora

Hodnocení trendů v koncentracích chemických a fyzikálně-chemických ukazatelů stavu povrchových vod

ABSTRAKT Článek představuje výsledky hodnocení trendů vybraných chemických a fyzikálně-chemických ukazatelů stavu povrchových vod. Hodnocení je založeno na obdobném postupu zjišťování významných vzestupných trendů znečišťujících látek a zvratu trendů v útvarech podzemních vod. Postup vychází z naměřených koncentrací v letech 2010–2018 a odhaduje koncentrace ke konci let 2021, 2024 a 2027. Pro hodnocení trendů byla využita data státních podniků Povodí pořízená v rámci monitoringu… Číst více »

Optimalizační síťový model vodohospodářských soustav a vodárenských systémů

Článek popisuje programové vybavení zaměřené na analýzu vodohospodářské infrastruktury a určení kritických míst pro zajištění dodávky vody a posouzení možných opatření zaměřených na optimalizaci zásobní funkce vodohospodářské soustavy. Výpočetní postupy integrují vyhodnocení hydrologických charakteristik území, parametrů vodohospodářských a vodárenských soustav a požadavků na zásobování vodou. Řešení využívá teorie grafů a optimalizace toku v síti (aplikován je algoritmus out-of-kilter). Program je realizován formou aplikace pro PC a vybaven uživatelským rozhraním.

Potenciál chráněných území pro akumulaci povrchových vod pro zmírnění dopadů klimatické změny na zásobování pitnou vodou

V České republice jsou prostřednictvím Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod vymezeny plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod pro zmírnění nepříznivých účinků povodní a sucha. V souvislosti se změnou klimatu tyto lokality vytvářejí potenciál pro možná adaptační opatření. Článek popisuje vyhodnocení potenciálu vybraných lokalit určených k zajištění vodárenských odběrů v podmínkách klimatické změny pomocí postupů hydrologické a vodohospodářské bilance.

Bilance zdrojů podzemní vody a potřeb pro pitné účely v podmínkách klimatické změny

Článek představuje výsledky vyhodnocení možného dopadu klimatické změny na možnosti odběrů podzemní vody pro pitné účely k časové úrovni 2041–2060.

Posouzení rizik jako komplexní přístup k ochraně zdrojů pitné vody

Zásobování pitnou vodou a její kvalita společně tvoří jeden ze základních pilířů moderní společnosti. Tomu odpovídá i cíl Mezinárodní asociace pro vodu (IWA) – dobrá, nezávadná a pitná voda, která se těší důvěře spotřebitele a již lze nejen bez obav pít, ale u níž spotřebitel zároveň oceňuje i její chuť a estetický vzhled.

HEIS VÚV: 25 let vývoje a provozu informačního systému

V letošním roce je tomu rovných 25 let od zahájení vývoje (a následně pak provozu) Hydroekologického informačního systému VÚV TGM (HEIS VÚV). Tato doba je z hlediska kontinuálního vývoje a provozu informačního systému v současném prostředí takřka neustálých technologických a organizačních změn téměř úctyhodná a zcela jistě si zaslouží jak alespoň malé ohlédnutí za uplynulým obdobím, tak také stručnou rekapitulaci zaměřenou na současnost informačního systému (čtenář může namítnout, že zde by se nabízelo zmínit se podrobněji i o výhledu a plánech do budoucnosti, v této oblasti si však spekulovat příliš netroufáme, a proto ji zmíníme pouze stručně v závěru textu).

Zabezpečenost odběrů vody z vodárenských nádrží v podmínkách klimatické změny

Článek představuje průběžné výsledky vyhodnocení možného dopadu klimatické změny na zabezpečenost odběrů vody pro vodárenské účely zajišťovaných vodními nádržemi k časové úrovni roku 2050. Při řešení byly aplikovány postupy hydrologické a vodohospodářské bilance, včetně modelování zásobní funkce vodohospodářských soustav.

Hodnocení stavu útvarů povrchových vod v České republice pro 3. plánovací období plánů povodí

Článek seznamuje se souhrnnými výsledky hodnocení chemického stavu a ekologického stavu/potenciálu útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ a kategorie „jezero“ za období 2016–2018, které slouží jako podklad pro zpracování plánů povodí 3. plánovacího období (2021–2027) na všech jeho úrovních: plánů dílčích povodí, národních plánů a plánů mezinárodních povodí Labe, Dunaje a Odry.

Hodnocení stavu útvarů povrchových vod v České republice za období 2013–2015

Tento článek si klade za cíl seznámit odbornou veřejnost se souhrnnými výsledky hodnocení ekologického a chemického stavu, resp. potenciálu útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ a kategorie „jezero“ za období let 2013–2015 v České republice, které byly v roce 2017 realizovány Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v. v. i. (dále VÚV TGM).

Vyhodnocení vlivu sucha a nedostatku vody na užívání vod

V dílčím úkolu Vyhodnocení dopadu sucha na užívání vod podpory výkonu státní správy v problematice sucho (v gesci Ministerstva životního prostředí) byly analyzovány současné nástroje pro bilanční hodnocení.

Vybrané aspekty reportovaných výsledků plánů povodí

Zpracování dat pro reporting plánů povodí v ČR umožňuje nejen získat podrobné statistiky výsledků, ale také pochopit souvislosti mezi dílčími výsledky a jejich význam pro dosažení stanovených cílů.

Typologie útvarů povrchových vod kategorie řeka v prvním a druhém cyklu plánů povodí a její důsledky pro hodnocení stavu útvarů

Vymezení útvarů povrchových vod a určení jejich typologie patří k prvním krokům při implementaci Rámcové směrnice o vodě (dále RSV) [1]. První vymezení a určení typů v ČR proběhlo v letech 2004 a 2005 v rámci prvního cyklu plánů povodí, celý proces však byl významně přepracován v období 2009 až 2010 pro druhý cyklus.

Reporting plánů povodí podle Rámcové směrnice o vodách

V roce 2015 bylo dokončeno zpracování plánů povodí pro 2. plánovací cyklus podle požadavků Rámcové směrnice o vodách (RSV). Následně byla zpracována a zkompletována a souhrnně vyhodnocena široká škála údajů pro potřeby splnění reportingových povinností vůči Evropské komisi.