VTEI / Aktuální číslo

Aktuální číslo

Porovnání kvality schematizace údolnice extrahované z dat DMR 4G, DMR 5G a jeho derivátů

, , , , and –

Určení spádu vodních toků v případě lokálních aplikací bývá běžným problémem, který je nejčastěji řešen jejich geodetickým zaměřením. Určení spádu všech vodních toků na území České republiky (ČR) je však výzvou. Použití geodetických metod v takovémto rozsahu je zpravidla nereálné. Proto je nutné zvolit jiný přístup, jímž může být extrakce linií spádu z jiného, již existujícího výškopisného podkladu. Pro území ČR jsou v současnosti dostupné výškopisné modely DMR 4G a DMR 5G. Pro potřebu extrakce spádových linií je nutné z dostupných datových sad vytvořit digitální model terénu (DMT). K tomu jsou využívány různé interpolační metody. Která z dostupných interpolačních metod je ale nejvhodnější? Jakou roli hraje velikost prostorového rozlišení z hlediska kvality výškopisné reprezentace a následné velikosti skladovaných DMT? Pro nalezení odpovědí na tyto otázky jsme zvolili čtyři pilotní lokality (povodí IV. řádu) v povodí Otavy. Na každé lokalitě pak bylo vytvořeno osm různých DMT, jež byly porovnávány. Výsledky ukazují, že volba velikosti rastru má v případě tvorby DMT z dat DMR 5G výrazně větší vliv na výslednou kvalitu spádových linií než volba interpolační metody. DMT z dat DMR 4G poskytuje horší výsledky než z DMR 5G při stejném rozlišení rastru.

Zaniklá rybniční soustava na dolním toku Doubravy

–

V tomto článku je prezentován vývoj rybniční krajiny v dolní části povodí Doubravy na základě interpretace archivních mapových podkladů a současného stavu lokality. Na mapě I. vojenského mapování byla zobrazena na pravém břehu Doubravy a na Čertovce soustava třinácti rybníků. Na levém břehu Doubravy se nalézaly tři rybníky. Na mapě II. vojenského mapování byly zaznamenány na pravém břehu Doubravy a na Čertovce již jen čtyři rybníky a na levém břehu Doubravy rybníky dva. Do současnosti se dochoval z pravobřežní rybniční soustavy pouze Koukalecký rybník a na levém břehu rybník u zámku v Žehušicích. Na mapě I. vojenského mapování (1764–1768)
činila celková přibližná rozloha rybníků 449 ha, na mapě II. vojenského mapování (1836–1852) pak 107 ha a v současnosti jenom 0,91 ha.

QField – mobilní aplikace pro sběr dat založená na principech open source software

, and –

Pořizování primárních prostorových dat (geodat) formou terénního šetření (tj. přímého kontaktu měřitele se sledovaným objektem či jevem reálného světa) lze bezesporu označit za nejnáročnější způsob jejich získávání, jak pokud jde o čas, tak i o finanční náklady. V uplynulých deseti letech nastal v oblasti mobilního mapování prudký zvrat. Díky uvedení chytrých telefonů (smartphonů) a přenosných počítačů (tabletů) na trh vznikl nespočet aplikací pro sběr terénních dat. V kombinaci s nástroji založenými na principu open source se tak činnosti spojené s mobilním sběrem dat staly běžně dostupné pro uživatele z řad nejen odborné, ale i laické veřejnosti. Jednou z těchto aplikací je QField. Jde o tzv. multiplatformní mobilní GIS určený především pro Google Android, Apple iOS a Microsoft Windows. Jeho uživatelské prostředí se nápadně podobá prostředí desktopové aplikace QGIS. Vzniká mnohdy mylný dojem, že mobilní aplikace je její součástí. Jedná se však o samostatný software vyvíjený skupinou zaměřenou na řešení s otevřeným kódem, OPENGIS.ch, jehož kompatibilita s desktopovou aplikací je zajišťována dalším prvkem – zásuvným modulem (pluginem).

Weisshuhnův náhon v Žimrovicích

, and –

Pobočka ČHMÚ Ostrava měla opakovaně příležitost měřit vodní náhony. Většinou šlo o ověřovací měření minimálních zůstatkových průtoků či měření pro potřeby konstrukce nebo revize měrných křivek průtoků. V rámci těchto měření bylo cennou zkušeností poznat tato bezesporu velmi zajímavá vodní díla, jež jsou také často technickými památkami. V rámci těchto činností proběhla měření a následná modelování Weisshuhnova náhonu v Žimrovicích. Náš příspěvek shrnuje a komentuje dílčí výsledky těchto činností. Jedním z úkolů bylo stanovit kritická místa z hlediska ztrát vody ve Weisshuhnově (Žimrovickém) náhonu. Byť k těmto jevům dochází, nejde o zásadní čísla, jak ostatně ilustrují výsledky měření a modelování. Pro měření byly využity různé typy přístrojů, převážně šlo o ADCP přístroje, konkrétně RDI Teledyne StreamPro, SonTek River-Surveyor M9 a SonTek Teledyne RS5. Pro simulaci ustáleného a ne­ustáleného proudění byly využity modely MIKE 11 a HEC-RAS.

Rozhovor s Ing. Petrem Kazdou, ředitelem Nadace Partnerství

and –

Znáte projekty Strom roku, Sázíme budoucnost nebo Adapterra Awards? A víte, co je to Otevřená zahrada? Využíváte Zelené stezky Greenways? To vše a ještě mnohem více souvisí s brněnskou Nadací Partnerství, jejímž ředitelem je od roku 2019 Ing. Petr Kazda. Proč je pro něj klimatická změna výzvou, jež nám může přinést nové příležitosti? Pane řediteli, vystudoval jste administrativu… Číst více »

Zasakování vody pomůže s vedrem, suchem i povodněmi

and –

Nové predikce dopadů změny klimatu v České republice (ČR) ukazují, že dešťové srážky se v budoucnu mírně zvýší. V kombinaci s očekávanou zvýšenou teplotou však bude vyšší i výpar, což povede k dlouhodobému nedostatku vody. Prognózy hovoří také o tom, že v průběhu roku budou srážky jinak rozloženy v čase, což v praxi znamená, že dlouhá období sucha budou střídána nárazovými přívalovými srážkami. To ale není žádná novinka. V ČR chybí voda už dnes, jelikož se rozkládá na hlavním evropském rozvodí, a my občané jsme tudíž značně závislí na spadlé dešťové vodě. Města i krajinu jsme v minulosti bohužel upravili tak, abychom dešťovou vodu rychle odvedli pryč – narovnáním nebo ohraničením vodních toků, způsobem hospodaření či tvorbou kanalizace. Adaptační opatření na klimatickou změnu v oblasti vodního hospodářství mohou výrazně zvýšit udržitelnost vodních zdrojů, snížit riziko povodní a zajistit vodu i v době sucha.

Vodní a větrné mlýny jako místo k setkávání

–

Pokusů o ustanovení svátku českých mlýnů, který by se mohl vztahovat ke svátku svatého Jana Nepomuckého nebo i méně známých světců, jako jsou svatý Senan či svatý Vinok, bylo mnoho a trvaly řadu let. Proto se kolegové Rudolf Šimek (za vodní mlýny) a Jan Doubek (za větrné mlýny) dohodli, že přibližně na den výročí vzniku legendárního mlynářského znaku 13. května 1116 uspořádají společnou akci. Ke spolupráci přizvali i archiváře a molinologa Jana Škodu a oslovili majitele několika spřátelených mlýnů, zda by podobnou událost nepodpořili. Dostavila se vlna velmi pozitivních reakcí, a tak se rozhodli zorganizovat velkou akci s názvem Den otevřených mlýnů, která proběhne v sobotu 11. května letošního roku.

Česká republika předsedá v následujících třech letech Mezinárodní komisi pro ochranu Labe

–

Dne 16. ledna 2024 se v Magdeburku uskutečnilo slavnostní předání předsednictví Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL). Předsednictví na následující tři roky převzala od Spolkové republiky Německo Česká republika. Novým prezidentem byl se souhlasem smluvních stran jmenován Ing. Tomáš Fojtík, jenž zastává pozici ředitele Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV TGM). Zaměstnanci VÚV TGM jsou mezinárodně uznávanými a dlouholetými vedoucími, mluvčími, členy pracovních skupin a skupin expertů a významně se podílejí na činnostech i směřování komise. Tato skutečnost podtrhuje význam a důležitost této resortní výzkumné organizace Ministerstva životního prostředí a resortního výzkumu jako takového. Od založení MKOL v roce 1990 je Ing. Tomáš Fojtík pátým prezidentem komise z České republiky.