Podle publikovaných tzv. Modrých zpráv byly odběry vody v roce 2015 dosud nejnižší od roku 1980, a to na úrovni 1,6 mld. m3/rok. Zejména odběry povrchových vod, ze kterých je hrazena činnost správců povodí, klesly od roku 2010 o přibližně 350 mil. m3. Jaký to má vliv na ekonomiku s. p. Povodí a zajištění správy povodí, kterou tyto státní podniky vykonávají?

Z hlediska dlouhodobého vývoje jsou trendy odběrů povrchových a podzemních vod opravdu klesající. Po roce 1990 nastala náprava hodnotových vztahů, která se projevila v postupném zvyšování ceny jak za odběry povrchové vody, poplatku za odběry podzemní vody, tak i za výši vodného a stočného. To vše mělo za následek šetření s vodou a dlouhodobý pokles odběrů povrchové i podzemní vody.

Rozhovor-1

Zarážející je ovšem skutečnost, že tento poklesový trend odběrů povrchových vod byl, v některých odvětvích, zaznamenán i v posledních letech (energetika, ostatní). Určitá odvětví odebírající povrchové vody však vykazují v posledních letech setrvalý stav (vodovody pro veřejnou potřebu, průmysl, zemědělství). Odběry podzemní vody jsou v posledních letech ustálené.

Zcela správně poukazujete na skutečnost, že s. p. Povodí jsou finančně závislé právě na platbách za odběry povrchové vody (cca 70 % veškerých výnosů s. p. Povodí). Vzhledem k hlavním činnostem s. p. Povodí uloženým zákonnými úpravami, mezi které patří obecně zajištění veřejných zájmů, nelze očekávat jejich snížení, ba právě naopak. Z tohoto důvodu dochází k paradoxní (ale logické) skutečnosti, že zatímco odběry povrchové vody každoročně klesají, cena každoročně naopak stoupá. Tento stav se jeví do budoucna jako neudržitelný a zcela jistě musí dojít ke změně způsobu financování s. p. Povodí.

Další skutečností je, že na systému financování s. p. Povodí se podílí pouze úzká skupina podnikatelské sféry (zejména průmysl a energetika), a proto je do budoucna potřeba toto zatížení rozprostřít mezi široké spektrum solidární veřejnosti, pro kterou jsou tyto veřejné zájmy s. p. Povodí zabezpečovány.

Ačkoliv ještě nebyla publikována Zpráva o stavu vodního hospodářství za rok 2016, můžete čtenářům prozradit, jak se vyvíjely odběry a vypouštění v roce 2016 oproti roku 2015? A s jakým vývojem počítá ministerstvo v nejbližších několika letech?

V tuto chvíli máme již k dispozici informace o odběrech a vypouštění v roce 2016, údaje ale ještě nejsou finální, probíhá jejich důkladná kontrola.

Avšak již z těchto předběžných čísel je zřejmé, že odběry povrchové vody a vypouštění v roce 2016 zaznamenaly oproti roku 2015 mírné zvýšení. Množství odebrané povrchové vody se zvýšilo o cca 3 % (z 1 237 mil. m3 na 1 272 mil. m3) a množství vypouštěných vod cca o 5 % (z 1 621 mil. m3 na 1 700 mil. m3). Odběry povrchové vody pro oblast vodárenství, zemědělství a průmyslu mírně klesly, u energetiky a ostatních odběrů došlo k významnějšímu zvýšení, které ovlivnilo celkovou hodnotu této položky. Zvýšení množství vypouštěných vod bylo vykázáno, s výjimkou průmyslu, u všech ostatních uživatelů. V případě průmyslu byl zaznamenán pokles o 5 % ve srovnání s rokem 2015. Nepatrný pokles zhruba o 1 % byl zaznamenán u odběrů podzemních vod, množství odebrané podzemní vody kleslo oproti roku 2015 o zhruba 3 mil. m3 (z 366,2 mil. m3 na 362,9 mil. m3 v roce 2016). Tento pokles byl způsoben nižšími odběry pro vodárenství.

Při pohledu na statistiky posledních let lze jen těžko odhadnout, jakým směrem se budou hodnoty odebraného či vypouštěného množství vod pohybovat. Hodnoty jsou závislé na mnoha faktorech, které lze těžko předvídat a je pozoruhodné, že v suchém roce 2015 spotřeba na 1 obyvatele vzrostla (jak v domácnostech, tak celková).

S vytěžením dostupných zásob uhlí bude docházet k postupnému útlumu uhelných elektráren. Energetika je v současnosti největším odběratelem povrchových vod a vlastně vod vůbec. Jaký vývoj v odběrech vody v horizontu budoucích 20 a více let očekáváte? Existují již plány, jak zajistit financování správy povodí po výpadku odběrů pro energetický sektor?

K postupnému útlumu uhelných elektráren opravdu bude docházet. Ještě bych však zmínil jednu skutečnost, která se zcela jistě projeví již v horizontu let 2020–2023. Jedná se o instalaci tzv. BAT (Best Available Techniques) technologií v rámci energetického a průmyslového sektoru, které vycházejí z již platné legislativy. Tato skutečnost se zcela jistě projeví dalším poklesem odběrů povrchové vody. Tady tedy nezbývá, než se vrátit k první otázce a konstatovat, že je nezbytná revize způsobu financování s. p. Povodí. Aby se systém financování změnil, bude v prvé řadě nezbytné nalézt nové finanční zdroje pro s. p. Povodí. Tyto úpravy budou zcela jistě řešeny legislativní cestou. Jedině tak bude zabezpečen dlouhodobě udržitelný systém, který by měl být i dostatečně motivační pro všechny odběratele.

Jste ředitelem odboru, který má ve svém názvu státní správu ve vodním hospodářství. Jaká je situace v této oblasti na všech úrovních výkonu státní správy po přijetí služebního zákona? Ve zpravodajství se v uplynulých měsících mnohokrát objevily informace o tom, že i soukromé firmy mají problém sehnat kvalifikované zaměstnance. Daří se zajistit bezproblémové fungování státní správy ve vodním hospodářství?

Co se týká zajištění bezproblémového fungování státní správy ve vodním hospodářství, Ministerstvo zemědělství (jako ústřední vodoprávní úřad) nemá poznatky o dlouhodobějších problémech s personálním zajištěním této agendy na jednotlivých úrovních výkonu přenesené působnosti.

Ministerstvo zemědělství v rámci své kontrolní a dozorové činnosti, kterou nad těmito úřady provádí, sleduje také způsob fungovaní vodoprávního úřadu. Jde např. o sledování dosažené kvalifikace a praxe zaměstnanců, organizace práce, materiální zabezpečení práce apod. Pochopitelně k určité fluktuaci pracovníků na krajských úřadech, kterých je 14, a obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, kterých je 205, dochází, nicméně tyto změny podle našeho názoru nijak nevybočují z běžné obměny pracovníků v kterékoliv jiné společnosti. Minimálně nemáme informace o tom, že by na některém z vodoprávních úřadů nebyl řádně zajištěn výkon příslušné agendy. Během kontrolní činnosti Ministerstva zemědělství nebyly v minulosti shledány žádné zásadní nedostatky kontrolovaných úřadů při výkonu přenesené působnosti v oblasti vodního hospodářství. Agenda vodního hospodářství je zpracovávána na vysoké odborné úrovni, a to zejména ze strany krajských úřadů. Mezi úřady obcí s rozšířenou působností sice lze vysledovat rozdíly v kvalitě vedení vodoprávní agendy, kdy vyšší úroveň je obvykle u větších, personálně a materiálně lépe vybavených vodoprávních úřadů, zatímco v menších obcích je přenesená působnost vykonávána někdy i jen jedním pracovníkem, a to hned pro několik oblastí správy a popř. i s výkonem samostatné působnosti, nicméně i přes to je třeba hodnotit výkon státní správy těmito úřady jako kvalitní. Obecně lze konstatovat, že výkon státní správy na úseku vodního hospodářství v ČR napříč jednotlivými stupni úřadů je konzistentní a plně odpovídá požadavku dodržovaní základních zásad administrace veřejné správy, jež představuje službu veřejnosti.

Co se týká přijetí služebního zákona, tento se nijak na práci vodoprávních úřadů neprojevil, a to zejména z důvodu, že služební zákon dopadá pouze na zaměstnance ministerstev a dalších úřadů uvedených v § 3 služebního zákona. V případě Ministerstva zemědělství, odboru státní správy ve vodním hospodářství a správy povodí, nedošlo po účinnosti služebního zákona k žádným personálním změnám a na výkon práce ústředního vodoprávního úřadu tak nemělo přijetí služebního zákona žádný vliv.

V případě povodní i sucha čelí vodohospodáři a stát kritice veřejnosti a samospráv, že dělají málo. První obvykle kritiku obdrží správce povodí a následně stát, resp. státní správa. Vy jste ředitelem odboru, který má tak říkajíc „na starosti“ obé. Jak vnímáte tuto kritiku a co byste vzkázal veřejnosti.

Většinou čelíme kritice, že se věci buď nedaří anebo velmi pomalu. V prvé řadě je třeba si uvědomit, že ochrana před povodněmi není nároková, a každý občan by se měl podle platné legislativy a svého nejlepšího vědomí chránit především sám. Výrazné investice státu do protipovodňových opatření (od roku 2002 více než 15 mld. Kč) jsou dobrou vůlí státu předcházet ztrátám na lidských životech a materiálním škodám na majetku obyvatel. Tyto aktivity státu, potažmo správců vodních toků, již veřejnost bere jako samozřejmost. Zrušením Zemědělské vodohospodářské správy došlo k integraci správy drobných vodních toků pod gesci s. p. Povodí a Lesů ČR. Tyto subjekty se snaží veškerou správu majetku vykonávat svědomitě s péčí řádného hospodáře, nicméně je třeba si uvědomit, že v ČR jsou spravovány vodní toky v celkové délce cca 100 tis. km. Vzhledem ke skutečnosti, že správa drobných vodních toků byla dlouhodobě Zemědělskou vodohospodářskou správou finančně podhodnocena, přistoupilo Ministerstvo zemědělství k systémovému spuštění nového dotačního titulu Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích. Samostatnou kapitolou je v současné době omezení následků sucha a nedostatku vody, které mohou obyvatelstvo a celé hospodářství plošně postihnout v daleko širší míře, než jsou např. povodně. I v této oblasti jsou na úrovni ministerstev a správců vodních toků realizována systémová opatření vedoucí k předcházení tohoto hydrologického extrému. V polovině letošního roku Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí vládě předloží Koncepci ochrany před následky sucha pro území ČR s využitím preventivních opatření k omezení jeho následků.

Rozhovor-2

Veřejnosti bych rád vzkázal, že je jasná snaha všechny tyto zmiňované oblasti řešit maximálně věcně a odborně, a to podle priorit. Myslím si, že se nám jako vodohospodářům dlouhodobě nedaří přesvědčit veřejnost o nutnosti a smysluplnosti navrhovaných opatření, informovat ji o veškerých opatřeních realizovaných ve veřejném zájmu tak, aby veřejnost měla pocit, že je v tomto ohledu o ni dobře postaráno. Domnívám se, že je třeba klást důraz na osvětu v oblasti vodního hospodářství, aby si veřejnost uvědomila, že množství vody v ČR není neomezené a že vodu je třeba nejen chránit z hlediska kvality, ale i vhodným způsobem zadržovat, aby byla zajištěna také pro budoucí generace.

Když už přišla řeč na povodně, v nedávné době vláda projednávala připravovaná protipovodňová díla Nové Heřminovy a Skalička. Jaké budou další kroky v případech těchto záměrů?

Zmiňovaná vodní díla Nové Heřminovy a Skalička jsou v současné době jediná významná vodní díla nadregionálního charakteru, u kterých již vláda rozhodla o jejich realizaci. Výstavba takto rozsáhlých vodních děl s sebou nese řadu problémů a ovlivňuje životy desítek až stovek obyvatel, kteří se z daného místa musí např. vystěhovat. Nastavení způsobu majetkoprávního vypořádání je jednou z nejdůležitějších věcí v celém procesu a je třeba, aby stát k tomuto kroku přistoupil maximálně odpovědně.

Z pohledu realizace je příprava nádrže Nové Heřminovy v pokročilejší fázi než Skalička. Je třeba připomenout, že nádrž Nové Heřminovy je zahrnuta do systému ochrany před povodněmi v povodí horní Opavy a doplňuje tak navržená technická a přírodě blízká opatření v ploše povodí. Těmito opatřeními bude zajištěna ochrana před povodněmi na stoletou vodu. Státu se zde podařilo do konce roku 2016 majetkoprávně vypořádat cca 99% zátopy vodního díla. Na tomto příkladu je jasně vidět, že stát odpovědně nastavil takový systém náhrad, že obyvatelé dotčení vodním dílem na nabídku státu z cca 99 % souhlasně přistoupili. V současné době se zpracovává dokumentace pro územní řízení a do konce roku 2017 s. p. Povodí Odry požádá o vydání územního rozhodnutí. Nádrž Nové Heřminovy o objemu cca 15 mil. m3 bude sloužit jako víceúčelová. Jejími hlavními účely bude ochrana před povodněmi, nadlepšovací funkce a rekreace.

Naopak vodní dílo Skalička je z pohledu realizační fáze na začátku procesu. Systém ochrany před povodněmi v povodí Bečvy byl rozdělen do dvou etap. V první etapě se postupně budují technická a přírodě blízká opatření pod profilem vodního díla Skalička na tzv. padesátiletou vodu. Následně bude ve II. etapě realizováno vodní dílo Skalička, které zajistí transformaci povodně z roku 1997, tedy větší než stoletý průtok, právě na padesátiletou vodu, na kterou bude již území pod profilem vodního díla chráněno. V průběhu letošního roku se podařilo schválit způsob majetkoprávního vypořádání plánovaného vodního díla (výkup veškerých nemovitostí v celé ploše vodního díla) včetně jednotných zásad pro toto vypořádání. Obdobně jako u Nových Heřminov vláda schválila motivační náhrady pro obyvatele dotčené stavbou tohoto vodního díla. Investor veškerých protipovodňových opatření, s. p. Povodí Moravy, již majetkoprávní vypořádání v roce 2016 zahájil a podle harmonogramu prací bude ukončeno v roce 2023. Dosud nebylo rozhodnuto o konkrétní variantě vodního díla (průtočná suchá nádrž, boční suchý poldr, průtočná vodní nádrž, boční vodní nádrž). K tomuto rozhodnutí by mělo dojít v nejbližších třech letech. Předpokládá se vodní dílo o objemu cca 42 mil. m3, jehož hlavním účelem bude ochrana před povodněmi. Další účely vodního díla budou odvislé od zvolené konkrétní varianty vodního díla.

Nové Heřminovy leží ve Slezsku a Skalička na Moravě. Ačkoliv jsou obě vodní díla zamýšlena především jako ochrana před povodněmi, tak každá takto významná vodohospodářská infrastruktura plní mnohem více funkcí. V Čechách se o obdobných významných strukturálních opatřeních neuvažuje?

V Čechách se samozřejmě o významných vodních dílech též uvažuje, nicméně jejich hlavním účelem by mělo být rozšíření vodních zdrojů, tzn. především vodárenský účel a nadlepšovací funkce. V loňském roce vláda rozhodla o neprodleném zahájení projektové přípravy dvou malých vodních nádrží – Senomaty (na Kolešovickém potoce) a Šanov (na Rakovnickém potoce). Vzhledem k zamýšlenému objemu se nedá v žádném případě hovořit o významných vodních dílech nadregionálního charakteru (Senomaty – 0,78 mil. m3 a Šanov – 0,89 mil. m3), nicméně regionálně mohou tyto malé vodní nádrže sehrát výraznou úlohu k nadlepšení zdrojů vody v povodí. Dále se v Čechách uvažuje o realizaci vodního díla Pěčín v Královehradeckém kraji (objem cca 17 mil. m3), jehož hlavním účelem by mělo být zásobování pitnou vodou, nadlepšovací funkce a protipovodňová ochrana. A na Moravě o vodním díle Vlachovice ve Zlínském kraji (objem cca 29 mil. m3), jehož hlavním účelem by mělo být též zásobování pitnou vodou, nadlepšovací funkce a protipovodňová ochrana. O vybudování těchto dvou významných vodních děl nebylo doposud rozhodnuto, nicméně vláda uložila realizovat přípravu těchto děl. Dále vláda uložila zpracovat do konce roku 2017 komplexní návrh přírodě blízkých opatření v povodí Zdobnice (vodní dílo Pěčín), Vláry (vodní dílo Vlachovice), Rakovnického potoka a Kolešovického potoka (vodní díla Senomaty a Šanov) jako součást systému opatření v daných povodích. Další vládní materiál o těchto vodních dílech primárně zaměřených na boj proti suchu předloží Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí vládě do března 2018.