Co je Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje a čím se zabývá?

Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (MKOD) je jednou z největších mezinárodních aktivit v ochraně vod. Počátky ochrany řeky Dunaje sahají do osmdesátých let, kdy byla v Bukurešti v roce 1985 podepsána Deklarace na ochranu Dunaje. V roce 1992 na podnět Evropských společenství zahájil činnost Environmentální program Dunaj podporovaný z mezinárodních zdrojů, který se už týkal celého povodí Dunaje. Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje byla založena za účelem naplňování Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje (Dunajská úmluva), která byla předložena k podpisu 29. června 1994 v Sofii. Česká republika ji podepsala a zároveň ratifikovala 10. března 1995. Úmluva vstoupila v platnost dne 22. října 1998. Jejími smluvními stranami jsou Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Moldávie, Německo, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Černá Hora, Rakousko, Rumunsko, Ukrajina a dříve Evropská společenství.

Rozhovor1
Předání předsednictví a symbolické láhve vody z Dunaje České republice (Petr J. Kalaš vlevo) z rukou Chorvatska (Dražen Kurečić vpravo)

Mezi hlavní cíle úmluvy patří:

  • dosažení udržitelného rozvoje vodního hospodářství, včetně ochrany a rozumného využívání povrchových a podzemních vod,
  • omezení nebezpečí havárií s možností úniku látek nebezpečných pro vodní prostředí,
  • snížení povodňového nebezpečí,
  • přispívání ke snižování znečištění Černého moře ze zdrojů v povodí Dunaje.

Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje se rovněž zavázala k plnění úkolů souvisejících s implementací směrnice 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost společenství v oblasti vodní politiky (tzv. Rámcová směrnice o vodách) v celém povodí Dunaje v souladu s článkem 3 této směrnice. Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje disponuje strukturou pracovních skupin, ve které působí experti členských států a EU za účelem plnění cílů stanovených úmluvou.

 

V roce 2016 předsedá ČR MKOD. Jaké jsou priority českého předsednictví?

V rámci MKOD je zaveden rotační systém předsednictví v anglickém abecedním pořadí, kdy se jednotlivé státy střídají v předsednictví MKOD vždy na jeden rok. Česká republika přebrala pro letošní rok předsednictví od Chorvatska, v roce 2017 bude MKOD předsedat EU. Tyto státy tvoří tzv. Troiku, která je poradním orgánem MKOD a slouží také k zajištění kontinuity předsednictví.

Česká republika na jednání vedoucích delegací ve Vídni v prosinci 2015 představila své priority, kterými jsou:

  • aktivní podpora realizace dvou strategických plánů – Mezinárodního plánu povodí Dunaje a Mezinárodního plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje,
  • problematika povodní a sucha jako reflexe globální klimatické změny s propojením na cíle udržitelného rozvoje,
  • podpora stávající spolupráce v regionu včetně zprostředkování know­‑how, zkušeností a uplatnění inovativních technologií.

 

Jaké jsou hlavní problémy a výzvy v povodí Dunaje? A jak může ČR k jejich řešení přispět?

Členské státy MKOD stanovily pro plánovací období 2016–2021 následující významné vodohospodářské problémy v mezinárodním povodí Dunaje:

  • znečištění organickými látkami,
  • znečištění živinami,
  • znečištění nebezpečnými látkami,
  • hydromorfologické změny.

K řešení těchto otázek obecně ČR přispívá implementací plánovaných opatření v národní části mezinárodního povodí Dunaje. Z pozice předsedající země chceme s ostatními zeměmi sdílet zejména zkušenosti a také informovat o možnostech financování mezinárodních projektů, jejichž realizace přispěje k řešení zmíněných vodohospodářských problémů v mezinárodním povodí Dunaje.

Jednou z hlavních výzev a zároveň příležitostí v povodí Dunaje je počet a ekonomická různorodost států v povodí a potřeba koordinace povinností států EU s možnostmi států mimo EU tak, aby byly naplňovány požadavky evropských směrnic v oblasti ochrany vod. I v této oblasti může ČR, která se od svého přistoupení k Dunajské úmluvě v průběhu času stala členským státem EU, sdílet nejen své zkušenosti, ale také expertní znalosti a technologie.

 

Česká republika neleží přímo na Dunaji, a proto není v ČR povědomí o souvislosti mezi ochranou této řeky a ČR. Myslíte si, že předsednictví v MKOD by to mohlo změnit? Jak byste mohl přispět k tomu, aby byla problematika Dunaje a jeho přítoků viditelnější v České republice?

Jako jeden z 15 signatářů Dunajské úmluvy je ČR propojena s programem ochrany Dunaje prostřednictvím povodí řeky Moravy a řadou národních expertů zapojených do tematických pracovních skupin v rámci MKOD. Předsednictví ČR vytváří příležitost k meziresortnímu rozšíření již dobře etablovaného expertního povědomí o ochraně Dunaje. Za tímto účelem byla započata meziresortní spolupráce pod vedením Ministerstva životního prostředí s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem zemědělství a Úřadem vlády České republiky. V rámci tohoto uskupení jsou diskutovány možnosti podpory českého předsednictví ze strany jednotlivých sektorů. Dochází tak k přenosu informací o Dunaji a o MKOD dále mimo vodohospodářský sektor. Navíc postupná realizace obou strategických plánů bude vytvářet projektové příležitosti i pro české poradenské firmy a průmyslové podniky.

Rozhovor2

Fotografie ministrů a vysokých představitelů MKOD v rámci 3. ministerské konference (9. 2. 2016, Vídeň)

 

Jako prezident MKOD jste předsedal 3. ministerské konferenci MKOD, která se konala 9. února ve Vídni. Jak byste zhodnotil konferenci a její výstupy? Co myslíte, že by mělo být učiněno, aby se udržel vysoký politický zájem o hospodaření s vodou v povodí Dunaje?

Význam 3. ministerské konference spočíval zejména v přijetí Dunajské deklarace, která mimo jiné obsahuje přijetí Mezinárodního plánu povodí Dunaje a Mezinárodního plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje pro období 2016–2021 přítomnými ministry a vysokými představiteli 14 členských zemí a EU. Toto politické přijetí na vysoké úrovni vytvořilo silný mandát pro postupnou implementaci navržených opatření. Cílem českého předsednictví je tento vysoký politický zájem udržovat. Proto připravuji na jedné straně osobní návštěvu některých zemí MKOD za účelem diskuse možné koordinace mezinárodních a národních finančních programů. Současně bude důležité udržovat aktivní činnosti sekretariátu a pracovních a expertních skupin MKOD, která je předpokladem pro úspěšnou implementaci obou zmiňovaných mezinárodních plánů.

 

MKOD koordinuje práce v přeshraničním kontextu v rámci celého povodí Dunaje. Jak podle Vás souvisí tyto práce s globálními akcemi od přizpůsobení se změně klimatu k cílům udržitelného rozvoje?

Implementace navržených opatření k ochraně Dunaje je rovněž příkladem lokální a regionální adaptace na globální dopady klimatických změn. Zmíněná priorita českého předsednictví v oblasti povodní a především sucha je přímo zaměřena na spolupráci ke zmírnění klimatických dopadů v podunajském regionu. Rovněž řada mezinárodně přijatých cílů udržitelného rozvoje je aktuální v regionálním kontextu povodí Dunaje, spolupráce v rámci MKOD by měla dále usnadnit naplňování těchto cílů.

 

Víte o nových iniciativách nebo mezinárodních organizacích v Dunajském regionu, se kterými by mohlo být přínosné navázat spolupráci v oblasti vodního hospodářství?

Vedle pokračování přínosné spolupráce se stávajícími partnery MKOD je cílem českého předsednictví identifikovat a vytvářet nová přínosná strategická partnerství. Slibnými příklady je navázání kontaktů na vysoké úrovni a potvrzení zájmu o partnerství a spolupráci ze strany Organizace spojených národů pro zabezpečení potravinové bezpečnosti a zemědělství (UN FAO) a Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD). Zatímco FAO svými regionálními programy posílí potřebné zapojení sektoru zemědělství, jednoho z hlavních zdrojů znečistění Dunaje živinami, do dalšího snižování těchto negativních dopadů, spolupráce s WBCSD by měla posílit roli privátního sektoru při implementaci obou mezinárodních plánů.