rozhovor-hanslik-1

Před rokem jste slavil pracovní jubileum. Jak hodnotíte dobu strávenou ve VÚV TGM?

Do VÚV TGM jsem nastoupil v roce 1959, do tehdy založeného odd. Radioaktivní vody. Dostal jsem tak výbornou příležitost se postupně podílet na řešení aktuálních projektů. Jednalo se zejména o problematiku důlních vod z těžby, resp. odpadních vod ze zpracování uranových rud. Průběžně byly vyvíjeny a zaváděny metody na stanovení přírodních radionuklidů, celkových objemových aktivit alfa a beta a radia 226, radonu 222 a přírodního uranu. Dále se jednalo o umělé radionuklidy jako znečištění po atmosférických testech jaderných zbraní. Kromě celkových objemových aktivit byla pozornost soustředěna zejména na stroncium 90. Metody byly zpracovány pro vzorky vod, sedimentů a biomasy vodních rostlin organismů. Dále to byla problematika odstraňování radionuklidů z podzemních vod využívaných pro pitné účely, včetně zneškodňování náplní filtrů kontaminovaných přírodními radionuklidy. V období od roku 1980 je dosud soustavně řešena problematika výskytu a chování radionuklidů v hydrosféře, hlavně v návaznosti na vliv odpadních vod z provozovaných jaderných elektráren Temelín a Dukovany a posuzování podmínek pro projektování, výstavbu a provoz nových jaderných zařízení. Měl jsem tak příležitost řešit problematiku radionuklidů v hydrosféře, tak jak byly postupně formulovány požadavky životního prostředí a technologií, a jsem rád, že mám možnost k řešení těchto otázek přispívat dosud.

 

Původně jste vystudoval jadernou průmyslovou školu, obor radiochemie. Co Vás vedlo k dalšímu studiu?

Ve VÚV TGM jsem brzy po nástupu pochopil, že pro řešení náročnějších úkolů je třeba rozšířit moje vzdělání studiem na VŠCHT, Katedra technologie vody a prostředí, zejména v oblasti procesů, které ovlivňují chování radioaktivních látek v hydrosféře, resp. životním prostředí, a to platilo i v další etapě, kdy jsem absolvoval kandidátské studium, také na VŠCHT, se zaměřením na plynný radionuklid radonu a možnosti jeho odstraňování. Tato problematika se stala přibližně po deseti letech publikování našich výsledků v celosvětovém měřítku velmi aktuální a tvořila významnou složkou Radonového programu ČR, který byl zaměřen na odstraňování zvýšených obsahů radonu, popř. dalších přírodních radionuklidů z podzemmních vod, provozů úpraven vody a z obydlí.

 

Na svém kontě máte absolvování kurzu UNESCO v Moskvě. Jak jste se k této příležitosti dostal a co pro Vás tento kurz znamenal?

VÚV TGM byl vyzván Ministerstvem životního prostředí o vyslání zástupce na absolvování Hydrologického kurzu UNESCO na Lomonosovově Univerzitě v roce 1975. Získané kontakty s pracovníky řešícími obdobnou problematiku jako VÚV TGM byly využívány při řešení konkrétních projektů ve VÚV TGM.

 

Za poměrně krátký čas se z Vás stala kapacita oboru. Jak tento status hodnotíte?

Řešil jsem projekty, resp. požadavky odborné, ale i laické veřejnosti, které vyžadovaly nové přístupy a měl jsem mj. štěstí na dobré spolupracovníky jak v ústavu, tak i v ostatních vodohospodářských radiologických laboratořích Povodí, státní podnik, ale také na Slovensku. Nezanedbatelná je pravděpodobně i skutečnost, že pracuji ve VÚV TGM kontinuálně téměř 57 roků a ovlivňoval jsem činnost již více generací ve vodohospodářských radiologických laboratořích. Vedl jsem řadu magisterských a doktorandských prací, hlavně na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Jsem předseda subkomise č. 4 pro normalizaci radiologických metod v rámci TNK 104 Jakost vod, člen odborné skupiny Odpadní vody a čištění vod ČVTVHS, odborný garant celostátních konferencí s mezinárodní účastí Radiologické metody v hydrosféře (od roku 2003), Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství (od roku 1959), člen Konzultační rady ASLAB, člen Mezirezortní radonové komise a člen International Union of Radioecology. Dobré výsledky jsou hodnoceny i citacemi v Marquis Who’s Who in the World nepřetržitě od roku 2001 a Who’s Who in Science and Engineering od roku 2003.

 

Vámi řešené projekty jsou v posledním období zaměřeny na problematiku JE Temelín. Jak hodnotíte výsledky své práce?

Od osmdesátých let je v souvislosti s výstavbou jaderných elektráren a zároveň i ochranou vodních zdrojů stěžejní oblastí činnosti oddělení Radioekologie podrobný průzkum jakosti povrchových, podzemních a srážkových vod, dnových sedimentů a biomasy vodních rostlin a ryb. Jedná se především o lokalitu jaderné elektrárny Temelín, jejímž vlivem na vodní prostředí i prognózou vlivu její dostavby a provozu se zabývám dosud. V této souvislosti byla řešena řada projektů zabývajících se možnými vlivy provozu elektrárny na životní prostředí. Byla získána více jak dvacetiletá řada výsledků, které byly průběžně zpracovávány a publikovány. Do roku 2000 se práce soustředily na hodnocení „předprovozního stavu“, tj. hodnocení referenčních úrovní kontaminace radioaktivními látkami. Od roku 2001 je hlavním cílem prací hodnocení možného vlivu JE Temelín na životní prostředí, resp. hydrosféru, a vlivu nového jaderného zdroje.

 

Ve VÚV vedete kolektiv pracovníků. Jakým směrem by se v budoucnu měla ubírat práce těchto odborníků?

V návaznosti na dosud řešenou problematiku by to měl být vývoj metod stanovení radionuklidů a využívání moderní přístrojové techniky, sledování geogenního pozadí přírodních i tzv. umělých radionuklidů na lokalitách neovlivněných bodovými zdroji znečištění, sledování kinetiky změn reziduálního obsahu radionuklidů po atmosférických testech jaderných zbraní a havárii jaderného reaktoru v Černobylu v minulém století, otázky možnosti odlišení příspěvku vypouštěných odpadních vod z jaderných zařízení, zejména tritia, stroncia 90 a cesia 137. Z dlouhodobějšího hlediska by to mělo být i sledování pozadí na lokalitách připravované výstavby úložiště radioaktivních odpadů.

rozhovor-hanslik-2

Jakými projekty se v poslední době zabýváte?

Hlavní řešené projekty zahrnují Výzkum vlivu jaderné elektrárny Temelín na hydrosféru a další složky životního prostředí, Výzkum vlivu jaderně energetických zařízení na životní prostředí, Koncepce a metodologie komplexního studia dlouhodobých trendů vývoje krajiny v užším a širším zázemí jaderné elektrárny Temelín a dále Program sledování a hodnocení vlivu jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí a Sledování pro ČEZ, a. s. – jaderná elektrárna Temelín, Výzkum vlivu nehody jaderné elektrárny Temelín na kontaminaci vodního prostředí řek Vltavy a Labe po hraniční profil Hřensko a Zpracování podkladů k povolení vypouštění odpadních vod z NJZ ETE podle platné legislativy. Projekty jsou řešeny pro potřeby ČEZ, a. s., MV ČR a Povodí Vltavy, státní podnik.

 

Které ze svých publikací si nejvíce ceníte?

Z posledního období to jsou především zahraniční impaktované publikace a monografie.

HANSLÍK, E., JEDINÁKOVÁ-KŘÍŽOVÁ, V., IVANOVOVÁ, D., KALINOVÁ, E., SEDLÁŘOVÁ, B., and ŠIMONEK, P. Observed half-lives of 3H, 90Sr and 137Cs in hydrosphere in the Vltava River basin (Bohemia). Journal of Environmental Radioactivity, Vol. 81, 2005, p. 307–320.

HANSLÍK, E., KALINOVÁ, E., and JEDINÁKOVÁ-KŘÍŽOVÁ, V. Activity ratio 226Ra/228Ra as indicators of river bottom sediment radioactive contamination due to uranium mining and milling in Czechia. 8th Int. Conf. Biochemistry of Trace Elements, Adelaide, Australia, 2005.

Hanslík, E., Ivanovová, D., juranová, E., Brtvová, and M., šimonek, P. Possibilities of Determination of Radionuclides Released from Temelin NPP in Vltava River. INSINUME 2006 International Symposium „In-situ Nuclear Metrology as a tool for Radioecology“, September 2006, Kusadasi, Turkey.

Hanslík, E., Ivanovová, D., Juranová, E., Šimonek, P., and Jedináková-Křížová, V. Monitoring and assessment of radionuclide discharges from Temelín Nuclear Power Plant into the Vltava River (Czech Republic). Journal of Environmental Radioactivity, 100 (2009), 2009, p. 131–138.

HANSLÍK, E., IVANOVOVÁ, D., JEDINÁKOVÁ-KŘÍŽOVÁ, V., JURANOVÁ, E., and ŠIMONEK, P. Concentration of radionuclides in hydrosphere affected by Temelín nuclear power plant in Czech Republic. Journal of Environmental Radioactivity, 100 (2009), 2009, p. 558–563.

Hanslík, E. and Ivanovová, D. Nuclear Power. In: Pavel Tsvetkov (ed.) Indie: Sciyo 2010. [Kap] Impact of radionuclide discharges from Temelín Nuclear Power Plant on the Vltava River (Czech Republic), ISBN 978-953-307-110-7.

Hanslík, E. and Marešová, D. Case study: Quantification of individual components of tritium balance in the Vltava and Elbe Rivers affected by the operation of Temelín Nuclear Power Plant (Czech Republic) [Kap.]. In: Tosti, S. and Ghirelli, N. (eds.) Tritium: Production, Uses and Environmental Impact. New York: Nova Publishers, 2013, p. 339–354. ISBN 978-1-62417-270-0.

Hanslík, E., Marešová, D., and Juranová, E. Temporal and spatial changes in radiocaesium and radiostrontium concentrations in the Vltava River basin affected by the operation of Temelín Nuclear Power Plant. European Journal of Environmental Sciences, 2013, Vol. 3, n. 1, p. 5–16. ISSN 1805-0174.

Hanslík, E., Marešová, D., and Juranová, E. Radioactive Background in Hydrosphere prior to Planned Extension of Nuclear Power Plant. International Journal of Nuclear Energy Science and Engineering (IJNESE), 2013, Vol. 3, n. 3, p. 47–55. ISSN 2226-3217.

HANSLÍK, E., MAREŠOVÁ, D., and JURANOVÁ, E. Natural and artificial radionuclides in river bottom sediments and suspended matter in the Czech Republic in the period 2000–2010. Journal of Environmental Protection, 2014, Vol. 5, n. 2, p. 114–119. ISSN 2152-2197.

HANSLÍK, E., MAREŠOVÁ, D. a DESORTOVÁ, B. Studie vybraných radiologických, biologických a fyzikálněchemických charakteristik vodního prostředí a jejich změn v souvislosti s provozem jaderné elektrárny Temelín. Práce a studie, sešit 206, VÚV TGM, 2015, ISBN 978-80-87402-38-2.

 

Závěrem mi dovolte položit klasickou otázku. Kdybyste si mohl vybrat, kde a kdy byste chtěl pracovat?

Bylo by to ve VÚV TGM v problematice jakosti vody a procesů jejích změn se zaměřením na radioaktivitu po roce 1960.